lexforum.cz
ispis.cz
 

Poslední komentáře:

Načítám ...

Autoři:

Milan Kvasnica (162)
Juraj Gyarfas (117)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (44)
Kristián Csach (26)
Tomáš Klinka (26)
Martin Maliar (25)
Milan Hlušák (23)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (12)
Zuzana Hecko (9)
Martin Friedrich (9)
Tomáš Čentík (9)
Michal Novotný (7)
Ľuboslav Sisák (7)
Ondrej Halama (7)
Michal Krajčírovič (7)
Adam Zlámal (6)
Xénia Petrovičová (6)
Peter Kotvan (6)
Lexforum (5)
Robert Goral (5)
Josef Kotásek (4)
Natália Ľalíková (4)
Radovan Pala (4)
Ján Lazur (4)
Ivan Bojna (4)
Maroš Hačko (4)
Petr Kolman (4)
Monika Dubská (4)
Pavol Szabo (4)
Denisa Dulaková (3)
Josef Šilhán (3)
Pavol Kolesár (3)
Marián Porvažník (3)
Ladislav Hrabčák (3)
Adam Valček (3)
Peter Pethő (3)
Jakub Jošt (3)
Gabriel Volšík (2)
Ludmila Kucharova (2)
Adam Glasnák (2)
Michal Hamar (2)
Lukáš Peško (2)
Zsolt Varga (2)
Juraj Straňák (2)
Peter Zeleňák (2)
Bob Matuška (2)
Tomáš Plško (2)
Ladislav Pollák (2)
Peter Varga (2)
Maroš Macko (2)
Roman Kopil (2)
Andrej Kostroš (2)
Jozef Kleberc (2)
Richard Macko (2)
Martin Serfozo (2)
Juraj Schmidt (2)
Dávid Tluščák (2)
Martin Gedra (2)
Anton Dulak (2)
Marek Maslák (2)
Jiří Remeš (2)
Emil Vaňko (1)
Peter Janík (1)
Roman Prochazka (1)
Tomas Kovac (1)
Tomáš Korman (1)
jaroslav čollák (1)
Dušan Rostáš (1)
Zuzana Kohútová (1)
Natalia Janikova (1)
Robert Šorl (1)
Vladislav Pečík (1)
Jaroslav Nižňanský (1)
Pavol Chrenko (1)
Matej Kurian (1)
Martin Poloha (1)
Robert Vrablica (1)
Ivan Kormaník (1)
Bohumil Havel (1)
Martin Hudec (1)
Zuzana Adamova (1)
Bystrik Bugan (1)
Paula Demianova (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Andrej Majerník (1)
Pavol Mlej (1)
Matej Košalko (1)
David Halenák (1)
Lucia Berdisová (1)
Michal Ďubek (1)
Michaela Stessl (1)
peter straka (1)
Jana Mitterpachova (1)
Martin Šrámek (1)
Miriam Potočná (1)
Eduard Pekarovič (1)
Petr Steiner (1)
Róbert Černák (1)
Tibor Menyhért (1)
Gabriel Závodský (1)
Katarína Dudíková (1)
lukasmozola (1)
Dušan Marják (1)
Petr Novotný (1)
Zuzana Bukvisova (1)
Pavel Lacko (1)
Ján Pirč (1)
Juraj Lukáč (1)
Radoslav Pálka (1)
Peter Marcin (1)
Tomáš Pavlo (1)
Igor Krist (1)
Tomáš Ľalík (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Martin Svoboda (1)
Tomas Pavelka (1)
Marcel Jurko (1)
Ruslan Peter Gadaevič (1)
Michal Jediný (1)
Martin Estočák (1)
David Horváth (1)
Mikuláš Lévai (1)
Nora Šajbidor (1)
Tomáš Demo (1)
Zuzana Klincová (1)
Patrik Pupík (1)
Vincent Lechman (1)
Ivan Michalov (1)
Martin Bránik (1)
Peter K (1)
I. Stiglitz (1)
Jakub Mandelík (1)
Marcel Ružarovský (1)
Petr Kavan (1)
Adam Pauček (1)
Ivan Priadka (1)
Lucia Palková (1)
lukas.kvokacka (1)
Matej Gera (1)
Peter Kubina (1)
Martin Galgoczy (1)
Vladimir Trojak (1)
Patrik Patáč (1)
Viliam Vaňko (1)
Ondrej Jurišta (1)
Dávid Kozák (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napsat nový článek


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.cz



Načítám ...

Pomůcky pro advokáty:

salvia
Judikatura
Předpisy
Rejstříky
Výpočty

Nové předpisy:

Načítám ...

Nicotný rozhodčí nález a vliv na promlčení pohledávky

Milan Kvasnica, 29. 07. 2016 v 18:56

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 29 ICdo 41/2014 (KSBR 39 INS 15844/2011) rozhodl:

[1] Z R 92/2013 se podává, že byl-li rozhodce (jako v této věci) určen odkazem na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodím soudem zřízeným na základě zákona, pak rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c/ zákona . 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekunčí činnosti (exekunčího řádu) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož by mohla být nařízena exekuce, jelikož rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky ( § 39 ob. zák.) neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc. Byla-li již exekuce v takovém případě přesto nařízena a zjistí-li soud (dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu zastavit pro nepřípustnost podle § 268 odst. 1 písm. h/ o. s. .

[2] Ze závěru obsaženého v R 92/2013 plyne, že (bez jakýchkoli pochyb u rozhodčích nálezů vydaných v době před 1. dubnem 2012, mezi něž patří i rozhodčí nálezy, o něž jde v této věci) exekuční soudy mohou přijmout závěr, že rozhodčí nález jim předkládaný coby exekuční titul nemá žádné právní účinky (jelikož nebyl vydán v mezích pravomoci rozhodce) a není tedy exekučním titulem, bez zřetele k tomu, že formálně nedošlo (ani již nedojde, vzhledem k případně zmeškaným lhůtám) k jeho zrušení (soudem) postupem předjímaným zákonem č. 216/1994 Sb.

[3] V praxi není pochyb o tom, že tam, kde rozhodčí nález neprochází testem vykonatelnosti (posouzením, zda jde o způsobilý exekuční titul) v exekučním nebo vykonávacím řízení proto, že na majetek případného povinného je vedeno insolvenční řízení, lze obdobný závěr přijmout v případném sporu o pravost nebo výši pohledávky, kterou věřitel přihlásí do insolvenčního řízení jako vykonatelnou s poukazem na rozhodčí nález coby exekuční titul (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2014, sen. zn. 29 ICdo 2/2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2015, sen. zn. 29 ICdo 10/2013, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2015, sen. zn. 29 ICdo 44/2013).

[4] Závěr, že rozhodčí nález vydaný mimo rámec pravomoci rozhodce nemá žádné právní účinky, s sebou samozřejmě nese i další sporné výkladové otázky. Tak v usnesení ze dne 30. září 2015, sp. zn. 23 Cdo 4460/2014, uveřejněném pod číslem 77/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 77/2016 ), Nejvyšší soud ozřejmil, že nejde o překážku věci rozhodnuté, jestliže o stejné věci, týkající se stejného předmětu řízení a týchž osob, bylo již rozhodnuto rozhodím nálezem vydaným rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc. Další z těchto otázek je otázka stavění běhu promlčecí doby. V rozsudku ze dne 1. června 2016, sen. zn. 23 ICdo 19/2015, Nejvyšší soud uzavřel, že ke stavení běhu promlčecí doby (v daném případě podle ustanovení § 403 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku) dochází i tehdy, je-li rozhodí řízení zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky.

[5] K tomu Nejvyšší soud pro poměry této věci uvádí, že v témže duchu má (musí) být posuzován běh promlčecí doby poté, co rozhodí řízení skončí rozhodčím nálezem, jenž formálně nabyl právní moci a měl se stát vykonatelným, leč který byl (podle následného posouzení exekučním soudem nebo (jako v tom to případě) insolvenčním soudem označen za rozhodčí nález, který nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce. Jinak řečeno, dokud exekuční soud v exekučním řízení, případně insolvenční soud v incidenčním sporu neurčí (neuvede v důvodech svého rozhodnutí), že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce, je nutno posuzovat promlčení nároků z něj plynoucích jako u rozhodčího nálezu, jenž takovou vadou netrpí.

[6] Dovolateli lze dát za pravdu v tom, že je-li závěr, že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce, přijat soudem v exekučním řízení případně insolvenčním soudem v incidenčním sporu o pravost nebo výši věřitelovy pohledávky, aniž byl takový rozhodčí nález formálně zrušen, nemůže mít při takovém postupu (co do otázky promlčení nároku) méně práv, než kolik by se mu jich dostalo, kdyby byl rozhodí nález odklizen (pro nedostatek pravomoci rozhodce) soudem v řízení vedeném podle úpravy obsažené v zákoně č. 216/1994 Sb.


Názory k článku Nicotný rozhodčí nález a vliv na promlčení pohledávky:


  Jaroslav Čollák, 29. 07. 2016 v 22:51 - obdobná vážna situácia

vzniká, ak exekučný súd vyhlási pri prieskume exekučného titulu rozhodcovskú doložku za neprijateľnú zmluvnú podmienku (ale nemusíme ísť priamo len do spotrebiteľa, ale aj všeobecne). Modelácia:

1.) 2005 - Oprávnený koná v zmysle rozhodcovskej doložky tak ako mu káže zmluva, obracia sa na rozhodcovský súd a žaluje pohľadávku
2) Povinný právomoc RS nenamietne.
3) RS vec prejedná, problém v právomoci nevidí,
4) RS rozhodne (2006)
5) Rozsudok nie je napadnutý v "súdnom prieskume" žalobou o zrušenie rozhodcovského rozsudku v zmysle ZORK.
6) právoplatnosť rozsudku
7) povinný dobrovoľne nesplní judikovanú povinnosť
8) Návrh na vykonanie exekúcie 2007
9) Exekučný súd vyhlasuje rozhodcovskú doložku za neplatnú (variujme že exekučný súd nájde akýkoľvek iný problém ktorým spochybní rozhodcovské konanie) - 2009
10) 2010 - podanie žaloby na civilný súd zo strany oprávneného
10a) námietka premlčania zo strany povinného.
10b) námietka premlčania zo strany súdu ex offo - ustanovenie §5b Zákona o ochrane spotrebiteľa.
ARGUMENT - premlčanie počas rozhodcovského konania nenastalo.

Záver o plynutí premlčacej doby v týchto prípadoch nepovažujem za správny, imho ide o právne závery charakteru "denegatio iustitiae". Podľa môjho názoru je treba hľadať inštrumentárium, na základe ktorého je pre tieto prípady potrebné hľadať argumenty pre PLYNUTIE premlčacej doby / vysporiadať sa s námietkou premlčania....

V prípade 10a) by mohla byť námietka premlčania korigovaná dobrými mravmi / poctivým obchodným stykom.
10b) riešenie je v nedohľadne...... to aj vzhľadom na súvisiace diskusie (martin/kristián - http://www.lexforum.cz/495 )

Riešenie asi musí poskytnúť súdna prax, ktorá by sa však podľa môjho názoru mala prikloniť k téze o neplynutí premlčacej doby aj v hore uvedených prípadoch, tak ako to urobil NSČR.

  Milan Kvasnica, 30. 07. 2016 v 07:26 - obdobný problém

Mám tu několik případů, kdy exekuční soud v odůvodnění nerozhodl, že se exekuce zastavuje, protože by byl rozhodce určen netransparentně, ale došlo k tomu, že když jsem navrhl zastavení exekuce kvůli nicotnosti rozhodčího nálezu, tak oprávněný s mým návrhem souhlasil. V odůvodnění soudního exekutora o zastavení exekuce není uvedeno, že se zastavuje kvůli nicotnosti, ale kvůli tomu, že se zastavením exekuce vyslovil oprávněný souhlas.

O námitce promlčení a dobrých mravech se píše v odkazovaném rozhodnutí 23 ICdo 19/2015, v SLV je to ještě v podobě rozsypaného čaje: http://www.slv.cz/KSPA44INS1202/2013, ale možno dohledat v isir.justice.cz pod 44 INS 1202/2013 44 ICm 2974/2013 29 ICdo 19/2015-111

  Milan Kvasnica, 13. 10. 2016 v 21:39 - VS PHA

http://kraken.slv.cz/102VSPH215/2016
Navazuje na shora uvedená rozhodnutí NS. Je to první mi známé rozhodnutí odkazující na NS.

  Milan Kvasnica, 16. 11. 2016 v 00:23 - ÚS k otázce promlčení

http://kraken.slv.cz/IV.US2524/16

V zásadě: pokud jste uplatnili u netransparentně určeného rozhodce po 31 Cdo 1945/2010, tedy jste vymáhali několik let i přes zjevný rozpor se zákonem a judikaturou vrcholných soudů, pak tento postup nezpůsobil stavění běhu promlčecí lhůty.

(!) V dané věci byla exekuce pravomocně zastavena 23.6.2015 a nalézací řízení bylo u obecného soudu zahájeno dne 20.7.2015 (tedy v 30ti denní lhůtě).


  Milan Kvasnica, 04. 12. 2017 v 17:08 - podobně SK ÚS

http://merit.slv.cz/III.us572/2017

  Milan Kvasnica, 21. 12. 2017 v 18:53 - NS - konejte bez zbytečného odkladu po zastavení exekuce

33 Cdo 5258/2016
Ze srovnání účinků rozhodnutí, kterým byla exekuce zastavena, a rozhodnutí podle § 34 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. vyplývá, že podala-li žalobkyně poté, co exekuce byla pravomocně zastavena, bez zbytečného odkladu žalobu, jíž uplatnila právo přiznané formálně nezrušeným rozhodčím nálezem, k promlčení nedošlo.

  Jaroslav Čollák, 30. 12. 2017 v 11:05 - nepremlčanie nároku

KS ZA, sp. zn. 11Co/92/2016 zo dňa 29.3.2016

"Ako to vyplýva z vyššie citovaných ustanovení, podanie žaloby na rozhodcovský súd má rovnaký účinok, ako keby bola žaloba podaná na súd, bez ohľadu na platnosť alebo neplatnosť rozhodcovskej doložky, ktorá sa stáva predmetom posúdenia či už rozhodcovského súdu alebo všeobecného súdu.Pokiaľ účastník rozhodcvoského konania využije možnosť preskúmania rozhodcovského rozsudku všeobecným súdom podaním žaloby, toto konanie v zásade môže skončiť buď zamietnutím jeho žaloby alebo zrušením rozhodcovského rozsudku. Ak je rozhodcovský rozsudok zrušený z dôvodu nepalatnosti rozhodcovskej zmluvy tak, ako v súdenej veci, ustanovenie § 43 ods. 1 ZoRK ktoré prvostupňový súd opomenul aplikovať na danú vec, výslovne ustanovuje, že po zrušení rozhodcovského rozsudku pokračuje všeobecný súd v konaní o pôvodne podanej žalobe na rozhodcovskom súde. Ide teda o jednotné konanie začaté podaním žaloby na rozhodcovskom súde, ktoré bude ukončené až rozhodnutím všeobecného súdu v súdenej veci. Uvedené vylučuje plynutie premlčacej lehoty počas vedeného rozhodcvoského konania a následného vedenia občianskeho súdneho konania. Od podania žaloby na rozhodcovskom súde začala premlčacia doba spočívať, a spočíva doteraz.... Záver okresného súdu o premlčaní nároku je tak nesprávny a odvolací súd k zrušeniu rozsudku a vráteniu veci okresnému súdu na ďalšie konanie.

  Juraj Gyarfas, 17. 01. 2018 v 12:33 - Ad ÚS SR

K rozhodnutiu ÚS SR citovanému Milanom vyššie (III. ÚS 572/2017) a rozhodnutiam nižších súdov v danej veci by som rád doplnil dve veci.

Po prvé, rozhodnutia sú založené na výklade § 112 OZ, ale chýba mi tam vysporiadanie sa s aplikáciou § 6 ods. 3 CSP, resp. § 106 ods. 2 OSP. Už len z tohto dôvodu podľa mňa rozhodnutia neobstoja.

A po druhé, dovolím si citovať z veľmi presvedčivého disentu sudcu Tkáčika: "Argumentáciu prvostupňového súdu [...] treba považovať za absolútne neprijateľnú a nehodnú súdneho rozhodnutia. Podľa môjho názoru jediný ústavne komformný spôsob, ako túto otázku posúdiť, celkom jednoznačne vyplýva z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 ICdo 41/2014, na ktorý poukázala aj sťažovateľka a podľa ktorého aj rozhodcovské konanie vedené na základe neplatnej rozhodcovskej doložky má za následok spočívanie premlčacej doby."

  Milan Kvasnica, 19. 01. 2018 v 23:32 - ÚS ČR za situace, kdy exekuce přešla do insolvence

Nepromlčeno, ÚS ČR II. ÚS 1273/17
Jde o situaci odlišnou od IV. ÚS 2524/16

  Milan Kvasnica, 08. 03. 2018 v 02:56 - Takže §16 se neuplatní, ale neplatit dluhy je nemravné

Nejvyšší soud v řízení 33 Cdo 3717/2017 nejprve uvedl:
V případě žalovaných se jejich dluh ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru stal splatným 16. 2. 2010; žalobkyně podala návrh na vydání rozhodčího nálezu 3. 4. 2012, rozhodčí nález byl vydán 25. 7. 2012 a exekuce byla podle tohoto titulu nařízena (k návrhu žalobkyně) 23. 10. 2012; dne 26. 9. 2014 byla zastavena pro nezpůsobilost exekučního titulu. Žalobu k vymožení své pohledávky žalobkyně podala 12. 6. 2015. Žalovaným lze přisvědčit v tom, že v posuzovaném případě nebyla žaloba podána bez zbytečného odkladu (tedy bezprostředně poté, co se žalobkyně dozvěděla, že není vybavena způsobilým exekučním titulem). Zda byla žaloba podána bez zbytečného odkladu, rozhoduje soud vždy na základě konkrétních skutkových okolností případu. Prodlevu osmi měsíců, která nastala v posuzovaném případě, nelze vyhodnotit jako dobu podání žaloby bez zbytečného odkladu . Ustanovení § 16 zákona č. 216/1994 Sb. se zde neuplatní, neboť nejde o případ, kdy by o tom, že není dána jeho pravomoc, rozhodl rozhodce; taková skutečnost se podává až z rozhodnutí exekučního soudu. V případě obchodněprávního závazkového vztahu - na rozdíl od občanskoprávních závazkových vztahů - po dobu exekučního řízení běh promlčecí doby pokračuje a nebyla-li žaloba - tak jak je tomu v posuzovaném případě - podána u soudu bezprostředně, resp. bez zbytečného odkladu, po skončení exekučního řízení, je právo věřitele (žalobkyně) promlčeno.

Aby pak námitku promlčení shledal jako nemravnou: Dovolací soud se ztotožňuje s odvolacím soudem, že měřítko spravedlnosti svědčí žalobkyni, neboť to byli žalovaní, kdo - ačkoliv dobrovolně vstoupili do závazku ze spotřebitelského úvěru a půjčené finanční prostředky konzumovali - své povinnosti nesplnili, na výzvy k úhradě dluhu nereagovali (zůstali zcela pasivní), aby následně po zjištění, že v exekučním řízení byl uplatněn nezpůsobilý exekuční titul, vznesli námitku promlčení a argumentovali v tom smyslu, že na úhradu svého dluhu nemají prostředky. Úvaha odvolacího soudu ústící v závěr, že námitka promlčení byla žalovanými uplatněna v rozporu s dobrými mravy, není nepřiměřená. Obecně nelze mít za nemravné, že se věřitel průběžně neseznamuje s vyvíjející se judikaturou Nejvyššího soudu, nebo že - jsa vybaven pravomocným exekučním titulem - podal návrh na zahájení vykonávacího řízení.

  Milan Kvasnica, 23. 06. 2020 v 12:30 - třicetidenní lhůta se neuplatní

33 Cdo 854/2019

Nutno ovšem poznamenat, že i za situace, pokud by žaloba byla podána po uplynutí 30 denní lhůty, by se právní závěr odvolacího soudu ocitl v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2016, sp. zn. 33 Cdo 5258/2016, a s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 12. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3717/2017, od nichž nemá dovolací soud důvod se odchylovat, podle nichž ze srovnání účinků rozhodnutí, kterým byla exekuce zastavena, a rozhodnutí podle § 34 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. vyplývá, že podá-li žalobce poté, co exekuce byla pravomocně zastavena, bez zbytečného odkladu žalobu, jíž uplatní právo přiznané formálně nezrušeným rozhodčím nálezem, k promlčení nedojde , a že o tom, zda byla žaloba (poté, co byla zastavena exekuce pro nezpůsobilost exekučního titulu) podána bez zbytečného odkladu, rozhoduje soud vždy na základě konkrétních skutkových okolností případu; ustanovení § 16 zákona č. 216/1994 Sb. se zde neuplatní, neboť nejde o případ, kdy by o tom, že není dána jeho pravomoc, rozhodl rozhodce; taková skutečnost se podává až z rozhodnutí exekučního soudu.

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím